Glasscutter

O mě

Stacks Image 17059

Radek Jiřička - glasscutter


Obor studoval, letech 1990–1993, na škole SOU v Novém Boru – sklářská škola – Revoluční 500. Doba praxe 18 let.


Praxe ve firmách:
  • Crystalex
  • Sklárny Bratří Jílků
  • Egermann
  • v současnosti vlastní živnost

Po dobu své praxe zpracovával:
  • broušený olovnatý křišťál,
  • sodnodraselné sklo,
  • přejímané i podjímané sklo,
  • lištované sklo,
  • broušené plastiky,
  • optické sklo
  • hranované sklo,
  • historické repliky,
  • návrhy výtvarníků.

Sklářství má v Čechách


Sklářství má v Čechách velmi dlouhou tradici. Rozvíjelo se zejména v horských oblastech díky zde dostupným surovinám, čímž přispělo k rozvoji do té doby málo osídlených a zaostalých oblastí. První sklárny vznikaly ve druhé polovině 13. a v první polovině 14. století.

Hlavními lokalitami sklářského průmyslu jsou zejména Krušné hory, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše, Jeseníky, Šumava a další. Sortiment skla je velmi široký, specialitou je olovnatý křišťál, broušené sklo a skleněné figurky. Sklo je pro ČR důležitou vývozní komoditou.

Postup výroby skla


Suroviny se mísí na tzv. sklářský kmen, jehož tavení probíhá ve sklářských pecích různých typů (např. pánvové nebo vanové pece).

Tvarovací operace jsou obvykle plně mechanizované. Následuje chlazení k eliminaci vnitřních napětí, popř. zušlechťovací operace, např. broušení, rytí, malování, zlacení aj.

Významnou roli ve vývoji vždy hrály české sklářské rody, které ovlivnily technologický vývoj v celé střední Evropě. Umění tavit sklo bylo tajemstvím, které předával otec nejstaršímu synovi a proto byla tradice klíčovým faktorem pro uchování a další rozvoj. Z nejvýznamnějších přínosů českých sklářů lze zmínit tavbu modrého kobaltového skla rodinou Schürerů v severních Čechách v 16. století či objev českého křišťálu v Müllerově sklárně na Šumavě v 17. století nebo objev lazur a hyalitového skla B. Egermannem v první polovině 19. století.

               Umění jež není výrazem vlasti,
                    jež nemá styků s ní,
                         není ničím.
Mikoláš Aleš

Historie


První písemná zmínka o Kamenickém Šenově pochází z roku 1352, tehdy ves založili Lužičtí Srbové pod jménem Sonov, jméno se pak postupně měnilo. Patřila k panství Hynka Berky z Dubé, v roce 1427 obec převzali páni z Vartenberka. V 17. století panství koupil Radoslav Kinský z Vchynic, a místo se stává hlavně díky jemu centrem sklářství.

[1] V té době se používají sklářské techniky jako např. malba, broušení a rytí skla.

Dodnes zde existuje i sklářská škola, jejíž předchůdkyně byla založena roku 1856. Zdejší obchodníci dokázali proniknout se sklem do zahraničí již od roku 1623. Na městys byla obec povýšena roku 1849. První sklářská huť vznikla roku 1886. V tomto roce byla do města přivedena i železnice. V roce 1900 byl Kamenický Šenov povýšen na město.

[2] V roce 1945 bylo německé obyvatelstvo, které dosud tvořilo většinu, odsunuto na základě Benešových dekretů.

Slavní rodáci


Mezi slavné rodáky počítáme J. F. Kreybicha - zakladatele sklářského exportu, Jana Dvořáčka, jenž byl zakladatelem a ředitelem první sklářské školy, dále Josef Palmeho, prvního zdejšího průmyslového výrobce skla, díky němuž město proslulo i lustrařskou tradicí; posledním významným rodákem byl F. F. Palme, který založil zdejší sklářské muzeum.

Sklárna Egermann u vlakového nádraží


Ve městě má velkou tradici sklářský průmysl. V roce 1930 bylo ve městě registrováno 68 firem, které se zabývaly obchodem, výrobou či zušlechťováním skla. Největším podnikem byl Crystalex, který začali jugoslávští zedníci pod názvem státní podnik Borské sklo budovat roku 1965, v říjnu roku 1967 byl poté uveden do provozu, 1. 1. 1974 se podnik přejmenovává na Crystalex.

[3] V lednu 2009 zkrachovala velká sklářská skupina Bohemia Crystalex Trading (BCT), jejíž součástí byla i sklárna v Novém Boru. Přišlo zde tak o práci 1200 lidí.

O rok později areál koupila společnost CBC Invest, novoborskou sklárnu přejmenovala kvůli tradici na Crystalex CZ a postupně obnovila výrobu užitkového skla. Mimo Crystalexu zde vyrábí i další, menší firmy (např. Egermann, Crystal, Ajeto, Slavia) a dílny.

Ve městě sídlí i sklářská škola (střední škola, učiliště vyšší odborná škola), jejíž počátky spadají už do roku 1870. Škola se v současnosti potýká s nezájmem mladých lidi o studium skla, a proto bylo v jejích prostorách 1. 9. 2008 otevřeno navíc gymnázium.